Pražský hrad
Hrad vybudovaný v pražské čtvrti Hradčany v minulosti sloužil jako sídlo většiny významných českých panovníků. Od zvolení prvního československého prezidenta v roce 1918 se stal i rezidencí pro všechny prezidenty České republiky. Velmi často je proto označován za symbol Prahy i samotného státu.
Ste patriot? Ak áno, skúste stávkovať aj cez rýdzo slovenskú stávkovú kanceláriu doxxbet!
Období středověku
K významným přestavbám v areálu Pražského hradu došlo v období vlády Přemysla Otakara II., který dozajista patřil mezi vážené evropské panovníky. Rozhodl se proto nejprve zmodernizovat systém opevnění, který byl rozšířen o další příkopy. Později inicioval přestavbu samotného královského paláce. Ten měl plnit především reprezentativní funkci, která ke královskému titulu náleží. Splnit však pochopitelně bylo potřeba i podmínku pohodlné bydlení. V roce 1344 se po povýšení pražského biskupství na arcibiskupství rozhodl Karel IV. společně s dalšími panovníky podporovat stavbu Katedrály svatého Víta. V současnosti má výrazný historický význam její část nazvaná jako kaple sv. Václava, která je umístěna přímo nad hrobem tohoto světce.
Moderní přestavba
Po rozhodnutí používat část Pražského hradu jako prezidentské sídlo bylo potřeba pochopitelně provést řadu úprav. Tímto projektem byl pověřen slovenský architekt Jože Plečnik, kterému se podařilo zachovat historický raz celé budovy a přitom zmodernizovat její interiér. Zajímavým prvkem je například systém sloupů, který vede až ke Španělskému sálu. Stěna tvořící vstup do tohoto prostoru Pražského hradu poté působí dojmem majestátné brány. Podtrhuje tak slavnostní význam tohoto sálu. Ten je totiž obvykle využíván pro velké reprezentativní akce, kterých se účastní i prezident republiky.
Zápis v Guinessově knize rekordů
Významného prvenství dosáhl Pražský hrad svou rozlohou, která je v celosvětovém měřítku jedinečná. Vzhledem k unikátní 570-ti metrové délce a díky 130 metrům šířky je zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší hrad na světě.